|
Article in other languages:
|
Knížata Kyjevské Rusi
Dynastie Rurikovců
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vládců Kyjevské Rusi.
Po roce 1157 došlo k rozpadu Kyjevské Rusi na menší samostatná knížectví, mezi nimiž přední postavení zaujímalo knížectví suzdalské (později rostovsko-suzdalské a vladimirsko-suzdalské), kam přenesl své sídlo kníže Jurij Dolgorukij. Kníže Andrej Bogoljubskij následně přesídlil do Vladimiru.
Veliká knížata vladimirská (dříve rostovsko-suzdalská nebo vladimirsko-suzdalská)
- Jurij I. Dolgorukij (1125 - 1157), též kníže kyjevský
- Andrej Bogoljubskij (1157 - 1174)
- Michail Vsevolodovič (1174 - 1176)
- Vsevolod III. Bolšoje gnězdo (1176 - 1212)
- Jurij II. Vsevolodovič (1212 - 1216)
- Konstantin Vsevolodovič (1216 - 1218)
- Jurij II. Vsevolodovič (1218 - 1238)
- Jaroslav Vsevolodovič (1238 - 1246), též perejaslavsko-zalesský, novgorodský a kyjevský kníže
- Svjatoslav Vsevolodovič (1246 - 1248)
- Michail Jaroslavič zvaný Chorobrit (1248)
- Andrej Jaroslavič (1249 - 1252)
- Alexandr Něvský (1252 - 1263), též novgorodský kníže
- Jaroslav III. Jaroslavič (1263 - 1272), též tverský kníže
- Vasilij Jaroslavič (1272 - 1276), též kostromský kníže
- Dmitrij Alexandrovič (1276/77 - 1281), též perejaslavsko-zalesský kníže
- Andrej Alexandrovič (1281 - 1283), též goroděcký kníže
- Dmitrij Alexandrovič (1283 - 1294), též perejaslavsko-zalesský kníže
- Andrej Alexandrovič (1283 - 1304), též goroděcký kníže
- Michail Jaroslavič (1305 - 1317), též tverský kníže
- Jurij III. Daniilovič(1317 - 1322, též moskevský kníže
- Dmitrij Michailovič (1322 - 1326), též tverský kníže
- Alexandr Michailovič (1326 - 1327), též tverský kníže
- Ivan I. Kalita (1328 - 1341), též moskevský kníže
- Alexandr Vasiljevič (1328 - 1331), též suzdalský kníže
- Semjon Hrdý (1341 - 1353), též moskevský kníže
- Ivan II. Ivanovič(1353 - 1359), též moskevský kníže
- Dmitrij Donský (1359 - 1389), též (veliký) moskevský kníže
Knížata moskevská
Ruští carové
Ivan IV. začal namísto původního označení veliký kníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.
V letech 1610-1612 interregnum.
Dynastie Romanovců
Alžbětou I. Petrovnou vymřela dynastie Romanovců po přeslici (Petrem II. již roku 1727 po meči).
Dynastie romanovsko-holštýnsko-gottorpská
Tituly carské rodiny
- car (Цар) - titul, používaný oficiálně od roku 1547, je ekvivalentem titulu císař
- Imperátor (Император) - titul, který přijal Petr Veliký v roce 1721; titul car se od té doby užíval neoficiálně
- carica (Царица) — panovnice nebo žena cara
- Imperatrica (Императрица) — panovnice nebo žena cara
- carevič (Царевич) — syn cara nebo carice (v době před Petrem Velikým), kromě toho titul carevič měli i někteří potomci samostatných tatarských chánů, např. potomci Kučuma měli titul Sibiřský carevič
- cesarevič (Цесаревич) — následník v mužské linii, plný titul Následník Cesarevič (Наследник Цесаревич), neformálně v Rusku zkracovaný do podoby Наследник s velkým začátečním písmenem nebo řidčeji do podoby Цесаревич, rovněž s velkým začátečním písmenem.
- V imperátorském období syn, který nebyl následníkem, měl titul velkokníže (Великий князь). Tento titul byl užíván i vnuky cara (v mužské linii)
- cesarevna (Цесаревна) — žena cesareviče
- carevna (Царевна) — dcera cara nebo carice
Z výše uvedeného je patrné, že čeština nepoužívá názvy pro členy carské rodiny v souladu s jejich významem v ruském jazyce.
Předsedové Prozatímní vlády Ruska
Sovětské Rusko a Sovětský svaz
Představitelé sovětského Ruska a Sovětského svazu viz Seznam představitelů Sovětského svazu.
Prezidenti Ruské federace
Související články
Questions for article:
|