 |
del.icio.us |
 |
Digg |
 |
Furl |
 |
|
 |
Rojo |
| Add to OnlyWire |
Car byl titul panovníka v Rusku, Bulharsku a Srbsku. Označení pochází z latinského slova caesar. Původně titul představoval slovanskou versi císařského titulu a značil nárok na postavení rovné byzantským císařům; později však převzal význam titulu krále[1] (alespoň ve východní, pravoslavné oblasti — srov. ruský název Polského království v době Kongresovky: Царство Польское — zatímco pro „západní“ krále byl užíván název король)
V Rusku začal jako první používat titul cara veliký kníže moskevský Ivan III., když si vzal po pádu Konstantinopole byzantskou princeznu, neteř posledního byzantského císaře Konstatina. Po sňatku se Ivan III. považoval za nejpřednějšího panovníka pravoslavného světa a za dědice a nástupce byzantských císařů. Spolu s nedědičným titulem car přijal do znaku byzantského korunovaného orla. Jeho nástupce Vasilij III. použil titul „car a vládce vší Rusi“ („car i gosudar vsjerossijskij“; v té době ještě ve smyslu císařském) v návrhu rusko-habsburské spojenecké smlouvy, kterou v této podobě potvrdil císař Maxmilián I. Habsburský. Dědičně titul cara přijal v roce 1547 Vasilijův syn Ivan IV. Hrozný. Petr I. Veliký se snažil odůvodnit starobylý nárok ruských carů na císařskou hodnost; roku 1721 přijal titul imperátor, který nahradil cara jako hlavní formální titul ruského panovníka. Přesto se carského označení běžně užívá i pro Petra a jeho následovníky. Za posledního ruského cara tak bývá považován Mikuláš II. z romanovské, respektive holštýnsko-gottorpské dynastie, sesazený v březnu roku 1917 a posléze v průběhu občanské války i s celou svojí nejbližší rodinou zavražděn bolševiky.
V Bulharsku přijal jako první titul cara (basilea) Bulharů kníže Simeon I. po vítězství nad byzantským vojskem u Anchialu. Jeho oficiální titul zněl car Bulharů a Řeků. V roce 1018 první bulharské carství zaniklo a Bulharsko se stalo součástí byzantské říše. Ke vzniku druhé bulharské říše došlo v roce 1186 pod vládou carů z dynastie Asenovců. Zaniklo v roce 1396 pod náporem osmanských Turků. Samostatný bulharský stát byl obnoven jako knížectví koncem 19. století. V roce 1908 přijal jeho vládce Ferdinand I. z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha královský titul, který v bulharštině zněl car Bulharů. Posledním bulharským carem byl v letech 1943–1946 nezletilý Simeon II..
V Srbsku byl tento titul také používán během vlády dvou panovníků - Dušanem Velikým and Stefanem V. mezi lety 1345 - 1371.
Obsah |
Carové a carevny v Rusku
Hlavní článek: Seznam hlav ruského státu
1462-1505 Ivan III. Veliký
1505-1533 Vasilij III.
1533-1584 Ivan IV. Hrozný
1584-1598 Fjodor I. Ivanovič
1598-1605 Boris Godunov
1605-1606 Lžidimitrij I.
1606-1610 Vasilij IV. Ivanovič Šujskij
1610-1613 mezivládí
1613-1645 Michal III. Romanov
1645-1676 Alexej I. Michajlovič Romanov
1676-1682 Fjodor III.
1682-1696 Ivan V. a Petr I. Veliký
1696-1725 Petr I. Veliký
1725-1727 Kateřina I.
1741-1762 Alžběta I.
1762-1796 Kateřina II. Veliká
1801-1825 Alexandr I. Pavlovič
1825-1855 Mikuláš I.
1855-1881 Alexandr II. Nikolajevič
1881-1894 Alexandr III.
1894-1917 Mikuláš II.
Tituly carské rodiny
carica (Царица) — panující osoba nebo žena cara
carevič (Царевич) — syn cara nebo carice (v době před Petrem Velikým), kromě toho titul carevič měli i někteří potomci samostatných tatarských chánů, např. potomci Kučuma měli titul Sibiřský carevič
cesarevič (Цесаревич) — následník v mužské linii, plný titul Následník Cesarevič (Наследник Цесаревич), neformálně v Rusku zkracovaný do podoby Наследник s velkým začátečním písmenem nebo řidčeji do podoby Цесаревич, rovněž s velkým začátečním písmenem.
V imperátorském období syn, který nebyl následníkem, měl titul velkokníže (Великий князь). Tento titul byl užíván i vnuky cara (v mužské linii)
cesarevna (Цесаревна) — žena cesareviče.
carevna (Царевна) — dcera cara nebo carice
Reference
Související články
Article keywords: buy a car, auto purchase, auto part, auto insurance quote, new car, used car, auto warranty, new car purchase, car rental,