1901

Article in other languages:

Seznam historických výročí | Aktuality
= 2. tisíciletí =
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1897 | 1898 | 1899 | 1900 | 1901 | 1902 | 1903 | 1904 | 1905 | ► | ►►

Události

Leden

1. leden – Oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra;
6. leden – Křížová výprava proti líbání, kterou podnikla Womans Christians Temperance Union v New Yorku, vzbudila značné veselí. Předsedkyně tohoto sdružení dr. Anna Hatfieldová zastávala názor, že líbání je barbarské, nezdravé a musí se odstranit. Když už se mu nelze zcela vyhnout, mají se ústa předtím antisepticky omýt.
10. leden – V Texasu bylo objeveno první ložisko nafty, jež se stalo základem texaského ropného průmyslu (tzv. spindletopský vrt).
18. leden Podle výsledků voleb, jež skončily v Rakousku, získaly německé strany v rakouské říšské radě 199 mandátů, zatímco seskupení slovanských národů 192 mandáty. Nejsilnější ze slovanských seskupení byl polský klub se 63 členy a klub mladočechů s 53 poslanci. Celkem však volby posílily pravicové a radikálně nacionalistické strany, především stranu všeněmců - přívrženců všeněmeckého hnutí. Předvolební kampaň poznačilo mimořádné napětí ve vztazích mezi národy Rakousko-Uherska a z toho vyplývající ostrý a leckdy i skandalizující politický boj. Toto ovzduší se promítlo i do nově zvolené říšské rady.
22. leden – Ve věku 81 let zemřela na zámku Osborne na ostrově Wight britská královna Viktorie. Stála v čele Spojeného království Velké Británie a Irska 63 roků. Během její vlády se Velká Británie stala světovou mocností, ovládající čtvrtinu zeměkoule
23. leden – Na trůn nastoupil nový britský král Eduard VII., nejstarší syn královny Viktorie.
25. leden – V Paříži byl otevřen první Automobilový a motocyklistický salon.

Únor

5. únor – Velká Británie a USA uzavřely Hayovu-Pauncefotovu smlouvu, nazvanou podle úřadujících velvyslanců: USA mají vybudovat a střežit Panamský průplav za předpokladu, že oblast průplavu zůstane neutrální a průjezd bude volný pro všechny národy.
6. únor – V Paříži byly instalovány první veřejné telefony na nádražích.
7. únor – V Haagu se konala svatba nizozemské královny Vilemíny s vévodou Jindřichem Meklenburským.
14. únor – V Madridu byl vyhlášen výjimečný stav; důvodem byly nepokoje, jež propukly v souvislosti se svatbou asturské princezny Mercedes s bourbonským princem Karlem, jenž byl symbolem nenáviděného karlistického hnutí.
21. únor – Německý fyzik Albert Einstein, narozený v Ulmu, se stal občanem Curychu.
21. únor – Kuba se stala republikou pod svrchovaností USA.

Březen

14. březen – V Karlových Varech byl navrtán nový léčivý pramen.

Duben

7. duben – Švýcarská vláda vydala anarchistu Jaffaie do Itálie, protože byl v podezření, že se podílel na zavraždění krále Umberta I.(29. 7. 1900). Švýcarsko považovalo toto vydání za zcela oprávněné, neboť pokládalo vraždu krále za obecný zločin, a ne za politický atentát. Anarchisté a sociální demokraté považovali vydání atentátníka za porušení práva azylu. Proti demonstracím a srocením lidu musela být nasazena policie a vojsko.
21. duben – V Paříži byla vystavena Rodinova socha Victor Hugo, jež vzbudila četné kontroverze.
29. duben – Došlo k prudkým srážkám mezi židovskými a antisemitskými spolky na univerzitě v Budapešti.

Květen

1. květen – v Ostravě zahájen provoz elektrické tramvaje, v souvislosti s tímto byl zároveň ukončen provoz osobní dopravy parní tramvaje
8. květen – Indii postihla krutá sucha, jež vedla k velkému hladomoru. Přes mezinárodní pomoc zemřelo na milion Indů hlady.
21. květen – Albert Einstein začal pracovat jako pomocný učitel na technické škole ve Winterthuru.
22. květen – Gaetano Bresci, jenž 29. 7. 1900 zavraždil italského krále Umberta I. a byl odsouzen na doživotí, spáchal ve vězení sebevraždu.
26. květen – Začala II. mezinárodní automobilová výstava ve Vídni.

Červen

—

Červenec

8. červenec – Ve Francii byla omezena rychlost automobilů ve městech na 10 km za hodinu.

Srpen

1. srpen – Byl zahájen železniční provoz na trati Čerčany-Kácov.
7. srpen – mezi Mostem a Litvínovem byl zahájen provoz úzkorozchodné elektrické tramvaje
11. srpen – Německá expediční loď Gauss se vydala na výpravu k jižnímu pólu.
14. srpen – První doložený let motorovým letadlem vykonal Gustav Weisskopf v Bridgeportu. Konstrukce letadla pocházela od bratří Wrightů. Při tomto pokusu o let dosáhl výšky 15 metrů a vzdálenosti 850 metrů.
16. srpen – Na Ostravsku byla objevena velká ložiska uhlí.
21. srpen – V Detroitu byla založena automobilová společnost Cadillac, jejíž auta se stala (spolu s Fordem) symbolem Ameriky.
23. srpen – Rakousko-uherská banka dala do oběhu zlaté dvacetikoruny.

Září

6. září – Anarchista Leon Czolgosz spáchal v Buffalu atentát na amerického prezidenta Williama McKinleye
8. září – V Rusku byl spuštěn na hladinu křižník Borodino.
14. září – Prezident Spojených států William McKinley zemřel na následky atentátu
30. září – Vozidla, která dosahovala větší rychlosti než 30 kilometrů v hodině, musela být ve Francii napříště opatřena poznávacími značkami.

Říjen

1. říjen – Byl založen týdeník Die Zeit; vydavatelem byl Friedrich Naumann.
- vznikl okres Frýdek
19. říjen – Brazilec Alberto Santos-Dumont obletěl malou řiditelnou vzducholodí Eiffelovu věž a získal přes 125 000 franků.
29. říjen – V New Yorku byl popraven Leon Czolgosz, vrah prezidenta Williama McKinleyho.

Listopad

Prosinec

2. prosinec – Americký vynálezce King Camp Gillette ohlásil patent na holicí přístroj s vyměnitelnými čepelkami.
12. prosinec – Guglielmo Marconi uskutečnil první bezdrátové spojení přes Atlantik
V pařížském Grand Palais se konal Salon du Cycle - velká výstava bicyklů, motocyklů a automobilů.

K Praze byla připojena Libeň

Vědy a umění

Vědy

objevena Russellova antinomie
objevena Panda červená
objeven Okapi
francouzský chemik Eugène-Antole Demarçay izoloval chemický prvek europium
T. B. Aldrich a Jakochi Takamine izolovali neurohormon adrenalin
ruský biolog a bakteriolog Ilja Iljič Mečnikov položil základy imunologie

Malířství

16. leden – V pařížské Durand-Ruelově galerii byla otevřena souborná výstava obrazů Camilla Pissarra.
14. duben – Rozhodnutím rakouského císaře Františka Josefa I. byla založena galerie pro moderní umění, sochařství a architekturu v Praze
24. červen – Ve Vollardově galerii v Paříži byla otevřena první výstava osmnáctiletého španělského malíře Pabla Picassa.
15. srpen – V Mnichově představil Vasilij Kandinskij, ruský malíř a grafik, veřejnosti díla jím založené umělecké skupiny Phalanx. Pro jeho tehdejší tvorbu, v podstatě postimpresionistickou, jsou charakteristické prudké, dlouhé tahy, nanášené špachtlí, a zdůrazňování konstrukce obrazu.

Divadlo

31. leden – V Moskvě se konala premiéra dramatu A. P. Čechova Tři sestry.
31. březen – Konala se premiéra opery Antonína Dvořáka Rusalka v Národním divadle v Praze.

Hudba

15. října – Konal se první samostatný koncert České filharmonie.

Sport

Atletika

5. červenec – Irský atlet Peter O'Connor skočil v Dublinu do dálky 7,61 m. Byl to první oficiálně uznaný rekord v atletice.

Automobilový sport

29. červen – Při dálkové automobilové jízdě Paříž-Berlín o cenu císaře Viléma II. zvítězil Francouz Henri Fournier před svými krajany Leoncem Girardotem a Henrim Charlesem Brasierem. Vítěz potřeboval pro trať sestávající ze tří etap (455,8, 445,2 a 297,6 kilometru, celkem 1198,6 km) 11 hodin a 46 minut.

Cyklistika

10. březen – Berlínský cyklistický spolek Sport-Berolina poprvé předvedl kolovou.
30. červen – Mnichovský cyklista Taddy Robl vytvořil v Lipsku nový světový rekord v jízdě za vodičem rychlostí 65,512 km v hodině.
31. říjen – Cyklista Piet Dickentman zajel v Berlíně-Friedenau hodinový světový rekord za motorovým vodičem (65,621 km/h).

Fotbal

5. duben – Do Prahy přijeli fotbalisté anglického Southamptonu, finalisté Anglického poháru z roku 1900, kteří suverénně porazili tehdy nejlepší české mužstvo – Slavii Praha - 3 : 0. Diváky fascinoval anglický brankář Robinson, jenž se vrhal po přízemních míčích odvážnými skoky, jež byly po něm nazvány „robinsonáda“.
19. říjen – Byl ustaven Český svaz fotbalový, jenž pod předsednictvím K. Freji sdružoval 17 klubů. Mezi nimi jasně dominovala Slavia

Tenis

Wimbledon championships

muži – Arthur Wenworth
ženy – Charlotte Sterry

Nobelova cena

Udílena poprvé

Fyzika – Wilhelm Conrad Röntgen (Německo) za objev paprsků, jež byly později nazvány jeho jménem
Chemie – Jacobus Henricus van't Hoff (Nizozemsko)
Lékařství – Emil Adolf von Behring (Německo) za své práce o séroterapii a zvláště o jejím použití proti záškrtu. Tím vybudoval novou cestu v oblasti lékařské vědy a lékařům dal do ruky zbraň v boji proti nemoci a smrti
Literatura – René-François-Armand Sully Prudhomme (Francie)
Mír – Jean Henri Dunant (Švýcarsko) a Frédéric Passy (Francie), spoluzakladatelé Mezinárodního Červeného kříže .

Narození

Česko

18. únor – Hugo Haas, český divadelní a filmový herec a režisér. († 1. prosince 1968)
26. únor – Alexandr Hořejší, český básník a překladatel († 30. října 1970)
8. březen – Jaroslav Böhm, český archeolog († 6. prosince 1962)
16. březen – Marta Krásová, česká zpěvačka. († 20. února 1970)
18. březen – Peter Jilemnický, slovenský spisovatel. († 19. května 1949)
22. březen – Vít Obrtel, český architekt, scénograf a básník. († 12. června 1988)
23. březen – Jan Šverma, český novinář a komunistický politik. († 10. listopadu 1944)
23. duben – Růžena Vacková, česká teoretička umění a disidentka († 14. prosince 1982)
5. květen – Václav Řezáč, český spisovatel a novinář. († 22. června 1956)
9. květen – Gustav Machatý, český filmový režisér. († 14. prosince 1963)
10. červen – Antonín Bečvář, český astronom a meteorolog. († 10. prosince 1965)
31. červenec – Rudolf Slánský, český komunistický politik. († 3. prosince 1952)
7. září – Jarmila Glazarová vl. jm. Podivínská, česká spisovatelka. († 20. února 1977)
18. září – František Gel, český novinář († 17. října 1972)
23. září – Jaroslav Seifert, český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1984 († 10. ledna 1986)
3. říjen – František Halas, český básník. († 27. října 1949)
11. říjen – Emil Hlobil, český skladatel. († 25. ledna 1987)
14. listopad – Cyril Bouda, český malíř, grafik a ilustrátor. († 29. srpna 1984)
11. prosinec – Jaroslav Marvan, český herec. († 21. května 1974)
17. prosinec – Marie Rosůlková, česká herečka († 15. května 1993)
25. prosinec – Milada Horáková, česká politička. († 27. června 1950)

Svět

30. ledna – Rudolf Caracciola, německý automobilový závodník († 28. září 1959)
15. února - André Parrot, francouzský archeolog († 24. srpna 1980)
28. února - Linus Pauling, kvantový chemik a biochemik, nosiel Nobelovy ceny za chemii († 19. srpna 1994)
29. dubna – Hirohito, japonský císař († 7. ledna 1989)
7. července – Vittorio de Sica, italský herec a režisér († 13. listopadu 1974)
4. srpna – Louis Armstrong, americký hudebník † 6. července 1971)
20. srpna – Salvatore Quasimodo italský básník († 14. června 1968)
29. září – Enrico Fermi, italský fyzik († 28. listopadu 1954)
10. října – Alberto Giacometti, švýcarský sochař a malíř († 11. ledna 1966)
22. listopadu – Joaquín Rodrigo, španělský hudební skladatel († 6. července 1999)
5. prosince – Walt Disney tvůrce animovaných filmů († 15. prosince 1966)
5. prosince – Werner Heisenberg, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932 za fyziku v oboru kvantové mechaniky († 1. února 1976).
14. prosince – Pavel I., řecký král. († 6. března 1964)
27. prosince – Marlene Dietrich německá herečka. († 6. května)

Úmrtí

Česko

29. leden – Julius Zeyer, český básník a prozaik (* 26. dubna 1841)
30. leden – Alois Pražák, český politik (* 21. února 1820)
12. duben – Otakar Lebeda, český malíř (* 8. května 1877)
15. duben – Václav Brožík, český malíř (* 5. března 1851)
19. srpen – Josef Kaizl, český národohospodář a politik (* 10. června 1854)
30. září – Bohuslav Schnirch, český sochař (* 10. srpna 1845)

Svět

16. leden – Arnold Böcklin, švýcarský malíř (* 16. října 1827)
20. leden - Zénobe Gramme, belgický vynálezce (* 4. dubna 1826)
22. leden – Viktorie, královna Velké Británie a Irska (* 24. května 1819).
27. leden – Giuseppe Verdi, italský operní skladatel (* 10. října 1813)
9. září – Henri de Toulouse-Lautrec, francouzský malíř a grafik (* 24. listopadu 1864)
26. listopadu – Gottfried Schenker, švýcarský podnikatel (* 14. února 1842)

Hlavy států

České království – František Josef I.
Papež – Lev XIII.
Království Velké Británie – Viktorie/Eduard VII.
Francie – Émile Loubet
Uherské království – František Josef I.
Rakouské císařství – František Josef I.
Rusko – Mikuláš II.
Prusko – Vilém II. Pruský
Dánsko – Kristián IX.
Švédsko – Oskar II.
Belgie – Leopold II. Belgický
Nizozemsko – Vilemína
Řecko – Jiří I. Řecký
Španělsko – Alfons XIII. Španělský
Portugalsko – Karel I. Portugalský
Itálie – Viktor Emanuel III.
Osmanská říše – Abdulhamid II.
USA – William McKinley/Theodore Roosevelt

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

1901

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/1901“

Kategorie: 1901 | 20. století

Questions for article: carl joachim friedrich e biografia, 1901, 1901 clothes, 1901 clothes, 1901 clothiing, 1901 clothing, 1901 womens clothing, 1901-1910 clothing, 25th president william mckinley assassinated coin, adolph rupp coin, adolphe jean marie mouron

This article is from Wikipedia. All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License.

IHS Europe: Infrared Heating Systems for Home and Business.

1901

Obsah

Události

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Vědy a umění

Vědy

Malířství

Divadlo

Hudba

Sport

Atletika

Automobilový sport

Cyklistika

Fotbal

Tenis

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Hlavy států